Setting the StageBaby Jesus
Úvodní strana Přehled
 

BETLÉMSKÁ HVĚZDA JE FASCINUJÍCÍ. Po tisíciletí se věřící, posměvači i zvědavci zajímají o biblický záznam Hvězdy. Bible vypráví o neobvyklých, či dokonce nemožných, astronomických událostech při narození Krista. Pro mnoho pochybovačů se záznam o Hvězdě dá jednoduše označit jako mýtus. Pro mnohé věřící je tato záhada přijata jako součást jejich víry. Ale co se stane, když spojíme stávající historické znalosti a astronomické skutečnosti s otevřenou myslí? Posuďte sami...

Rolujte dolů, nebo klikejte na nadpisy pro rychlý přesun do jednotlivých kapitol:
Proč o tom slyšíme až teď?
Hvězdy a Bible
Devět vlastností Kristovy hvězdy
Co to bylo za hvězdu?


Proč o tom slyšíme až teď?   (nahoru)

Jestliže byla Hvězda skutečná historická událost, proč zjišťujeme důkazy až teď? Proč to není všeobecně známo? Krátké zamyšlení nad těmito otázkami prohloubí celkový zážitek a porozumění toho, co se na těchto stránkách dozvíte. Podíváme se na tři nejdůležitější faktory, které vedou k modernímu znovuobjevení Hvězdy: objev Johanna Keplera o fungování sluneční soustavy, zdokonalení našich znalostí dějin prvního století a rozšíření počítačů.

Johannes KeplerKeplerův objev. Johannes Kepler (1571-1630) byl jedním z největších matematických myslitelů lidské historie (1). Arthur Koestler napsal ve svém díle The Sleepwalkers (Náměsíčníci), že "Kepler a Galileo byl ti dva giganti, na jejíchž bedrech Newton stál." Narozen v Německu, Kepler začal svou profesionální kariéru výukou matematiky ve Štýrském Hradci (Graz Rakousko). Pro své názory ve sporech protestantů a katolíků byl již po několika málo letech z Hradce vyhnán. To ale nakonec posloužilo k jeho dobru.

Tycho BrahePrávě v této době totiž upoutal svědomitý, buržoazní, 28-letý Kepler pozornost Tycha Brahe (1546-1601). Kromě svých pokročilých matematických schopností neměli tito dva muži mnoho společného. Brahe byl bohatý, výstřední, aristokratický, arogantní, společenský dánský šlechtic, který sloužil v Praze jako císařský matematik. Byl uznávaný jako "kníže astronomů" zejména vzhledem k bezprecedentní přesnosti v jeho rozsáhlé sbírce astronomických pozorování. A byl to divoch. Když Brahe přišel ve školáckém souboji o nos, vymyslel něco lepšího než je dnešní móda piercing. Nechal si vymodelovat nový nos ze zlata a stříbra a ten nosil po zbytek svého života.

Brahe pozval vyhoštěného Keplera do Prahy aby s ním spolupracoval na studiu sluneční soustavy, která v té době byla ještě chápána špatně. Mnozí stále považovali planety za "bludné hvězdy". Oba muži vynikali ve snaze rozluštit tajemství pohybu planet, ale jejich temperamenty byly tak odlišné, že se hádali jako kočka a pes. Profesionální vztah byl vyzdoben slovními potyčkami a stávkováním. Jejich konflikt byl dále vyostřen záměrem Braha udržet si pozici předního astronoma – nedovolil Keplerovi plný přístup do svých záznamů pozorování. Místo toho dávkoval informace po troškách, aby tak udržel osobní kontrolu. Ale když Brahe náhle v roce 1601 zemřel na onemocnění močových cest, Kepler byl rázem povýšen na pozici svého mistra. Kepler se sám stal císařským matematikem s plným přístupem do Brahovy knihovny. Tím se všechno změnilo.

Kepler se rozhodl dokázat, že planety cestují v dokonalých kruhových oběžných drahách. To představovalo určitou matematickou krásu, která ho zvláště přitahovala. Ale přes veškeré snahy nedokázal sladit matematiku kruhových drah s tím, co viděl na obloze každou noc. Navíc pečlivé záznamy Braha potvrzovaly rozpor s teorií kruhů. V náhlé inspiraci Kepler pochopil, že by planety mohly cestovat v eliptických drahách a konečně shledal matematický výsledek dokonalý. V roce 1609 vydal první a druhý zákon pohybu planet, a o deset let později, třetí zákon (2). Tyto zákony do dnešního dne používají astronomové, NASA, Evropská kosmická agentura a všichni, kdo vesmír studují. Tyto zákony se nemění.

Díky svým zbrusu novým matematickým nástrojům, Kepler držel klíče k nebesům a k času. Mohl dělat věci, které žádný astronom před ním nikdy neudělal. S dostatkem per, inkoustu a času mohl vypočítat mapu oblohy s přesnou polohou všech hvězd a planet na noční obloze. A to nejen pro jedno večerní pozorování, ale pro libovolný den v historii, při pohledu z jakéhokoliv místa na povrchu Země. Jako zbožný muž, Kepler rychle aplikoval své rovnice na tajemství Betlémské hvězdy. Je to skoro tragické, že nenalezl jevy popsané na tomto webu, protože velmi tvrdě usiloval o nalezení Hvězdy a dokonce na toto téma i publikoval (3). Byl by šťastný, kdyby viděl to, co tady uvidíte vy. Ale práce Keplera vycházela z nesprávného pochopení dějin prvního století, což ho přivedlo na špatnou stopu.

Takže první část skládačky Betlémské hvězdy je, že díky Keplerovi máme nyní schopnost lokalizovat nebeské objekty s velkou přesností kdykoliv v historii a z libovolného místa pozorování. Například, můžeme vypočítat, jak vypadala obloha nad Jeruzalémem před 2000 lety. Ale to vyvolává otázku datumu. Ve kterých letech bychom měli prozkoumat oblohu?

Datování Kristova narození. Převážná většina starověkých kronikářů se držela názoru, že se Kristus narodil v roce 3 nebo 2 př.n.l. (4), a nikdo si nemyslel, že se Ježíš narodil před rokem 4 př.n.l. Jak uvidíte, staří kronikáři měli pravdu, ale v Keplerově době se od tohoto dávnějšího a lepšího porozumění ustoupilo. Kepler a jeho současníci usoudili, že se Kristus narodil před rokem 4 př.n.l. (stejně jako mnozí i současní historikové (5)). Důvody tohoto nedorozumění jsou komplexní a fascinující, ale hlavním faktorem byl výklad spisů starověkého židovského historika Josepha Flavia (37–95 n.l.) (6).

Život Josepha Flavia byla divoká jízda a zaslouží si zde malé odbočení. (Nebojte se, dostaneme se kam směřujeme). Josephus se narodil jen několik let po Kristově popravě. Jako člen sekty židovských farizeů vystoupal do politického popředí Judska ve věku necelých 30 let. V roce 66 n.l. ovládl Římany, kteří tehdy obsazovali Judsko, válečný hněv z toho, co oni vnímali jako rostoucí židovskou aroganci a lest. Josephus seskupil židovské válečné síly na obranu před nepřítelem, který rychle nabyl rozměrů přílivové vlny. Římské jednotky, koně a obléhací děla se hrnuly do regionu v ohromujícím množství.

Odpor byl marný. Josephus s bojovou jednotkou 40 mužů byl římskými vojsky zahnán na ústup do jeskyně, kde uzavřeli sebevražedný pakt aby unikli zajetí (7). 38 mužů zemřelo v této jeskyni, ale Josephus a jeden další muž si to rozmysleli a byli zatčeni. Vespasian To byl zvrat, který měl ještě horší pokračování: Josephus nakonec získal přízeň Vespasiána (9–79 n.l.), jenž byl tehdy velitelem římské expedice v Judeji. Byl odveden do římského válečného tažení proti vlastnímu židovskému lidu, a nakonec sloužil jako tlumočník pro syna Vespasiána, Tita (39–81 n.l.). Titus dostal rozkaz oblehnout Jeruzalém a zničit židovský chrám. To provedl v roce 70 n.l., ve zjevném naplnění 500 let starého vidění židovského proroka Daniele (8).

Po válce Josephus nemohl zůstat v Judsku. Byl by na místě zavražděn. Odešel tedy do Říma. Zdá se, že se tam snažil o znovupřijetí od jeho židovských spoluobčanů. Možná právě z tohoto důvodu napsal rozsáhlé dějiny židovského národa a dávných časů. Tyto dějepisné záznamy nabízejí důležitá vodítka při hledání Hvězdy. V jednom ze svých děl, O starobylosti Židů, Josephus zmiňuje Ježíše, Jana Křtitele a další novozákonní postavy, včetně vraždychtivého krále Heroda z evangelia podle Matouše, kapitola 2.

Bible vypráví, že Herodes se dozvěděl o narození Mesiáše od astronomů, kteří viděli Betlémskou hvězdu. Pokusil se dítě zabít, takže Bible jasně zaznamenává, že Herodes byl při narození Ježíše naživu. Pamatujte, že Keplerovi na tomto záleželo, protože historici jeho doby zřejmě odvodili z Josephových historických dat, že Herodes zemřel v roce 4 př.n.l. (9). Kepler logicky předpokládal, že se Kristus narodil před tímto datem, snad tedy v roce 5 př.n.l. nebo ještě dříve. A proto pátral po Hvězdě v těchto letech. Dokonce i pomocí svých nově objevených zákonů pohybu planet a nenašel úkazy, které zde budeme zkoumat. Prohledával totiž oblohu v nesprávných letech.

Moderní znalosti prohloubily naše porozumění Josephovým rukopisům. Nedávno byla provedena studie jeho nejranějších rukopisů, které se nacházejí v British Library v Londýně a American Library of Congress. Studie odhalila překvapení, které nám umožňuje zaměřit naše matematické dalekohledy lépe, než mohl Kepler (10). Ukázalo se, že hlavní příčinou nejasností ohledně data smrti Heroda byla chyba při kopírování. Při sazbě pro tisk rukopisu O starobylosti Židů v roce 1544 došlo k chybě. Každý Josephův rukopis ve všech knihovnách, datovaný před rokem 1544, podporuje odvození, že Herodes zemřel v roce 1 př.n.l. Další vědecká bádání toto datum potvrzují (11). Spolu se znalostí toho, že Herodes zemřel krátce po Kristově narození, zaměříme naše pátrání na oblohu v letech 3 a 2 př.n.l.

Takže to je druhý faktor, který nám dnes umožní "najít" Hvězdu. Právě jsme totiž zjistili, ve kterých letech bychom měli oblohu zkoumat.

Počítače. Existuje ještě jeden důvod, proč jste neslyšeli už dávno o Hvězdě: počítače! Když Kepler propočítával mapu oblohy, bylo to pracné. Spousta per a inkoustu. A když výpočty byly kompletní, měl obraz oblohy v jediném časovém okamžiku. Kdyby při hledání Hvězdy vybral špatný den, nic by nenašel. Další pera s inkoustem. Ale Keplerovy zákony pohybu planet jsou hračkou pro počítač. Rovnice jsou řešeny téměř okamžitě pomocí moderního astronomického programu, který je za nějakých 50 dolarů k dispozici každému (12).

Se softwarem, který využívá Keplerovy rovnice, můžeme vytvořit počítačový model vesmíru. Za několik minut můžeme vyrobit tisíce map oblohy, což představovalo ohromnou práci v době bez počítačů. Můžeme animovat vesmír v reálném čase libovolnou rychlosti, kde měsíce plynou v okamžicích, nebo pustíme čas pozpátku. Můžeme pozorovat oblohu přesně tak, jak se pohybovala nad Jeruzalémem před 2000 lety.

A když budeme zkoumat ve správných letech, nalezneme pozoruhodné věci.


Hvězdy a Bible   (nahoru)

I když nevyznáváte tradiční křesťanskou nebo židovskou víru, může Vám přesto být nepříjemné hledat znamení ve hvězdách. Mnoho lidí zastává názor, že v astrologii nic není, a pokud by bylo, nechtějí s tím stejně mít nic společného. Je tedy to, co tu děláme astrologie?

Racionální otázka s krátkou odpovědí. Ne, to není to, co tu děláme. Astrologie se domnívá, že hvězdy ovlivňují životy lidí. Astrologie je:

"...forma věštění založena na teorii, že pohyb nebeských těles - hvězdy, planety, slunce a měsíc - ovlivňují lidské záležitosti, a určují běh událostí." (13)

Naproti tomu Bible se odkazuje na nebeské objekty tak, že nesou znamení od Všemohoucího. Ale zakazuje uctívání těchto objektů nebo o nich mít jen vysoké mínění. Například, čteme v knize Jób, kapitola 31:

26 Copak jsem obdivoval zářící slunce a měsíc putující ve své nádheře, 27 takže bych se v srdci dal tajně svést a rukou jim od úst poslal polibek? 28 I to by byl přece trestuhodný hřích, zrazoval bych tím Boha na nebi!

Starý zákon dokonce nařizuje trest smrti za uctívání hvězd (14).

Přesto je v Bibli překvapivé množství odkazů na znamení na nebi. Jak Starý tak i Nový zákon předpokládá, že záleží na tom, co se tam nahoře děje. Máme-li zájem poslechnout radu Bible, musíme rozlišovat. Astrologie předpokládá, že hvězdy jsou příčinou pozemských událostí. Bible předpokládá, že mohou být poselstvím o pozemských událostech. Může být užitečné si to představit jako "teploměrové rozlišení". Teploměr vám ukáže, jestli je teplo nebo zima, ale nemůže vás zahřát nebo ochladit. Je velký rozdíl mezi znamením a aktivním činitelem. To je rozdíl mezi "astrologií" a tím, čeho se drží Bible.

Badatelé se domnívají, že kniha Job je nejstarší biblický text, pocházející pravděpodobně z doby ještě před Abrahamem a před založením židovského národa. Je zajímavé, že tato nejstarší kniha hovoří o hvězdách a souhvězdích s respektem. Uvádí, že Bůh je umístil na obloze. A popisuje stejné konstelace, které známe dnes. Dokonce i s ohledem na další antickou literaturu mimo Bibli se zdá, že konfigurace souhvězdí a to co představují, může být starší než ty nejstarší dochované texty všech jazyků (15).

V knize Job, kapitola 9, Job připisuje Bohu zásluhu za tvorbu hvězd a souhvězdí:

9 Učinil Oriona i Velký vůz, Plejády i souhvězdí na jihu.

A dále v knize Job kapitola 38, Bůh opakuje toto tvrzení. On, a ne člověk, je svrchovaný nad stvořením, zvláště pak nad souhvězdími:

31 "Umíš Plejády pouty připoutat anebo povolit Orionův pás? 32 Dáváš v jejich čas vyjít planetám..."

Mnoho dalších biblických autorů prohlašuje v dalších pasážích, že Bůh uspořádal hvězdy. Například, kniha Izaiáš říká v kapitole 40:

26 Zvedněte oči a pohleďte: Kdo stvořil toto vše? Kdo koná přehlídku hvězdných zástupů, kdo je volá jménem, všechny do počtu? Má nesmírnou sílu, jeho moc je úžasná – nikdy mu nechybí ani jediná!

Několik pozoruhodných pasáží na toto téma napsal David, syn Jišajův. David je dominantní biblická postava. Obávaný válečník, uctívaný král, který byl sám hluboce uctivý. Vysoce inteligentní a nádherný básník, napsal větší část knihy Žalmů a některé z nejkrásnějších pasáží Bible. Mezi nimi je i Žalm 19, kde David velebí Boží dílo ve hvězdách. Ale není to jen chvála – říká nám, že hvězdy nesou poselství. Sledujte jeho výběr sloves [zvýraznění přidáno]:

2 ...Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. 3 Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. 4 Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen; 5 jejich zvuk ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst...

Davidův výběr sloves v tomto textu nám říká, že hvězdy komunikují. Zajímavá pasáž. Ale není to jen poezie? Nemluví David jen elegantní symbolikou básníka?

Apoštol Pavel si to nemyslel.

V knize Římanům, kapitola 10, se Pavel zabývá otázkou, zda Židé v Kristově době slyšeli, že Mesiáš přišel? On odpoví na otázku tak, že samozřejmě slyšeli. A potvrzuje to tím, že cituje Davida!

17 Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo. 18 Ptám se ale: Copak [Židé] neslyšeli? Právě naopak: "Po celé zemi se jejich hlas šíří, v nejzazších končinách jejich slova zní."

Všimněte si struktury Pavlova argumentu. Pavel zaujímá postoj, že se ve hvězdách stalo něco, co Židům jeho doby ukázalo na příchod Mesiáše. Jak uvidíme později, apoštol Petr jinde důrazně předkládá stejný argument. Samozřejmě, že tento argument nemá naprosto žádnou platnost, pokud se něco opravdu nestalo ve hvězdách. Skutečnost, že oba muži předložili tuto úvahu nasvědčuje tomu, že vycházeli ze stejného předpokladu. Předpokládali, že jejich posluchači si byli vědomi nebeských jevů spojených s Kristem. Našim úkolem je definovat tyto jevy.

Ten, kdo má Bibli v úctě, pravděpodobně bude klidnější při hledání znamení ve hvězdách. Neděláme něco, co Bible odsuzuje. Pravě naopak. Ale je tu ještě jedna autorita, která ujišťuje i nejoddanějšího křesťana při pohledu na noční oblohu. Ježíš sám. V knize Lukáš, kapitola 21, nám Ježíš říká:

25 "Na slunci, měsíci a hvězdách budou zvláštní úkazy..."

Takže je legitimní podle Bible hledat znamení ve hvězdách, ale vždy mějte na mysli teploměrové rozlišení. Kniha Deuteronomium varuje v kapitole 4:

19 Když pozvedneš oči k nebi a pohlédneš na slunce, měsíc a hvězdy, na celý nebeský zástup, nenech se strhnout, aby ses jim klaněl a sloužil jim. Hospodin, tvůj Bůh, je věnoval všem národům pod nebem...

Znovu a znovu židovský národ v biblické historii toto varování ignoroval. Místo aby hledali ve hvězdách znamení, překročili zakázanou hranici a věřili, že hvězdy ovlivňují lidské záležitosti. Začali uctívat stvoření místo Stvořitele. V Druhé knize Královské, kapitola 23, čteme jak král Jošiáš vedl duchovní obnovu mezi Židy a návrat k uctívání Boha samotného. Jednou z věcí, kterou Jošiáš musel udělat byla, že odstranil astrologické předměty, které si našly cestu až do chrámu:

4 Král [Jošiáš] přikázal nejvyššímu knězi Chilkiášovi a dalším kněžím i strážcům prahu, aby z Hospodinovy svatyně vynesli všechny věci vyrobené pro ... všechny nebeské zástupy. Spálil je venku za Jeruzalémem...

Základ vztahu Bible a hvězd: můžeme se dívat na hvězdy při hledání znamení od Boha, ale nesmíme uctívat hvězdy samotné.


Devět vlastností Kristovy hvězdy   (nahoru)

Nyní jsme připraveni posoudit kvalifikace Hvězdy. Vycházíme z Bible, z knihy Matouš, kde bližším pohledem verš po verši, můžeme sestavit seznam devíti vlastností, které musí být splněny, dříve než bychom mohli jakýkoliv nebeský jev považovat za biblickou Betlémskou hvězdu. Pokud by kterákoliv podmínka chyběla, museli bychom usoudit, že jsme naši Hvězdu nenašli. Všechny následující verše pocházejí z evangelia podle Matouše, kapitola 2.

1 Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda.

Za prvé, vidíme opět, jak důležitý je v tomto pátrání datum smrti Heroda. Pokud Herodes zemřel roku 4 př.n.l., potom se Kristus musel narodit před tímto rokem. Ale pokud Herodes zemřel v roce 1 př.n.l., jak naznačují nejlepší důkazy, měli bychom se podívat na roky 2 a 3 př.n.l.

1 (pokračování) Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu.

Kdo jsou tito mágové? Slovo, 'mágové,' které je někdy přeloženo jako 'mudrcové,' je kořen, ze kterého vzniklo slovo 'magie.' To ovšem neznamená, že všichni jsou kouzelníci, v současném smyslu slova. Někteří z nich byli obecně vzdělaní lidé, kteří studovali fyzický svět a měli poznání v mnoha oblastech, včetně hvězd. Mágové byli často dvorní astronomové vládců, kteří se s nimi radili a konzultovali záležitosti státu. To byla praxe i v mnohem dřívější době. Například, během babylonského zajetí Židů, o nějakých 500 let dříve, si král Nabukadnezar udržoval stálou jednotku dvorních mágů. Učinil z židovského proroka Daniele hlavního mudrce svého dvora, poté co mu Daniel uměl vyložit sen, což ostatní mágové neuměli (16).

Mágové byli z různých škol, a někteří si získali větší respekt než ostatní. Něco víme o zvlášť prestižní škole mágů ze spisů Filóna. Filón byl židovský filosof a současník Ježíše, který žil ve velké židovské komunitě v Alexandrii, v Egyptě. Filón vychválil jistou východní školu mágů, jejich učení a velké pochopení přírodního světa (17). Tato škola mohla pocházet od babylonských mudrců z Danielovy doby. Matouš napsal, že mudrci byli z východu, a Babylon je východně od Judeje. Kdysi byl součástí perské říše, která koresponduje s Filónem. Takže je možné, že mudrci byli z této prestižní Východní školy. To by vysvětlovalo jejich audienci u Heroda a jeho silnou reakci na zprávy, které přinesli.

2 "Kde je ten narozený židovský král?" ptali se.

Otázka mudrců nám přidává tři body na náš seznam kvalifikací Hvězdy. To co se odehrálo na nebi naznačovalo 1) narození 2) majestát a 3) židovský národ. Také nám to dává vodítko k mudrcům. Zajímali se o věci židovské.

2 (pokračování) "Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."

Když mudrci řekl: "Viděli jsme jeho hvězdu na východě," nemysleli tím, "Viděli jsme jeho hvězdu, když jsme byli na východě." Řecký text tu říká, že Hvězda byla "en anatole", což znamená, že viděli jeho hvězdu vycházet na východě. Kvůli rotaci Země toto dělají všechny hvězdy, kromě polárních hvězd. Hvězdy vycházejí na východě, ale ne všechny nebeské objekty to dělají. To je další kvalifikace Hvězdy: 4) musí vycházet na východě, tak jako většina ostatních hvězd.

Motiv mudrců pro jejich výpravu do Jeruzaléma nám o nich říká mnohem více. Chtěli se poklonit židovskému králi. Z textu to nemůže být prokázáno, ale je docela možné, že někteří z mudrců byli židovského původu, snad židovští potomci z Danielovy doby. To by pomohlo vysvětlit, proč je obdivoval židovský filozof Filón, proč na obloze hledali věci židovské, proč se chtěli poklonit židovskému králi a proč byli bráni tak vážně Herodem a židovskými velekněžími. Pokud nebyli Židé, pak museli být vskutku nejpůsobivějšími mágy, vzhledem k tomu, že Židé této doby hluboce pohrdali pohany a jejich názory (18).

3 Když se to doslechl král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním.

Musíte znát další souvislosti pro pochopení toho, jak velmi byl Herodes a celý Jeruzalém neklidný ze zprávy mudrců. Historici nám říkají, že respekt a poučení z hvězd bylo tehdy na svém vrcholu (19). Jak od starověkých historiků, tak i z Bible vyplývá, že Židé v tomto období očekávali příchod nového židovského panovníka na základě židovského proroctví (20). A bylo uznáváno, že hvězdy by mohly tento příchod oznámit.

Například, asi o 60 let dříve, v roce 63 př.n.l., oslovili mágové římský senát. Popsali nebeská znamení, která naznačovala narození nového vládce. Na tuto zprávu senát reagoval tím, že nařídil smrt malých chlapců v rozmezí odpovídajícího věku (21). Zní to povědomě? Ukazuje se, že když Herodes nařídil usmrcení dětí v Betlémě, mohl již jen následovat jakýsi římský precedens. Tento precedens mohl být jeden z důvodů, proč byl Jeruzalém rozrušen ze zprávy mudrců. Možná si uvědomili, že by Římané mohli reagovat prolitím krve.

4 Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš. 5 "V judském Betlémě," odpověděli mu. "Neboť tak je psáno skrze proroka: 6 'Ty však, Betléme v judské zemi, nejsi z judských knížat vůbec nejmenší, vždyť právě z tebe vzejde Panovník, Pastýř pro Izrael, můj lid.'"

Herodes přijal zprávu mudrců jako skutečnost a ohledně místa narození jí konzultoval s židovskými odborníky. Osudový verš z knihy Micheáš, který jimi byl citován, měl brzy za následek smrt mnoha malých chlapců v Betlémě.

7 Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a vyptával se jich, kdy přesně se jim ta hvězda ukázala.

Další z kvalifikací Hvězdy: 5) Objevila se v přesný čas. A ještě další kvalifikace: 6) Herodes nevěděl, kdy se objevila. Musel se zeptat.

8 Potom je poslal do Betléma se slovy: "Jděte a pečlivě vyhledejte to dítě. Jakmile je najdete, oznamte mi to, abych se mu mohl jít poklonit i já." 9 Jakmile vyslechli krále, vyrazili na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.

Nyní máme tři poslední kvalifikace Hvězdy: 7) byla viditelná značně dlouhou dobu. Mudrci ji viděli, snad z Babylóna, cestovali do Judeje a stále ji viděli. 8) Předcházela je, když šli z Jeruzaléma do Betléma. Možná si to neuvědomujete, ale to neznamená, že Hvězda byla zapotřebí jako průvodce mudrcům do Betléma. Betlém byl (a je), jen osm kilometrů jižně od Jeruzaléma na hlavní silnici. Nemohli ho minout. Ne, Hvězda je předchází při jejich cestě na jih, ne tak moc jako průvodce, ale jako další potvrzení znamení, která viděli. A jako poslední: 9) Hvězda se zastavila! Může to hvězda udělat? Ano, to může, jak hned uvidíme.


Co to bylo za hvězdu?   (nahoru)

Nyní toho o Hvězdě víme mnoho.

  1. Znamenala narození.
  2. Znamenala majestát.
  3. Měla spojitost s židovským národem.
  4. Vycházela na východě, jako další hvězdy.
  5. Objevila se v přesný čas.
  6. Herodes nevěděl, kdy se objevila.
  7. Byla dlouho viditelná.
  8. Předcházela mudrce, když šli na jih z Jeruzaléma do Betléma.
  9. Zastavila se nad Betlémem.

Když známe tyto kvalifikace, jsme v pozici, kdy můžeme diskvalifikovat většinu astronomických jevů jako vysvětlení pro Hvězdu. Pamatujte, pokud by některý z devíti biblických rysů Hvězdy chyběl, pak jev, který zkoumáme může být zajímavý, ale pravděpodobně to nebude biblická Hvězda (22).

Meteorit? Meteorit je úlomek materiálu, nebo dokonce nebeský prach, který vletí do zemské atmosféry vysokou rychlostí, přičemž jasně zazáří jak se jeho vnější vrstvy odpařují. MeteorTato fyzicky malá věc, "padající hvězda", může být krásná při pohledu ze Země a mohla by posloužit jako dramatický způsob, jak učinit oznámení na nebesích. Ale takové znamení by neprošlo většinou z devíti testů. Nejpodstatnější je skutečnost, že meteority nevyházejí na východě jako ostatní hvězdy, ale "padají" na obloze. Vzhledem k tomu, že se objevují v okamžiku = pouze jednou a na krátkou chvíli jak shoří v zemské atmosféře, tak není zřejmé, jak by mudrci mohli tvořit asociace s majestátem, narozením, Židy, místem narození Mesiáše a tak dále. Navíc meteority nejsou viditelné dostatečně dlouhou dobu, aby vyhověly biblických kritériím. Hvězda tedy velmi pravděpodobně nebyla meteorit.

CometSnad kometa? Kometa je objekt, který má velkou oběžnou dráhu kolem slunce, oběžnou dráhu trvající mnoho let. Možná znáte Halleyovou kometu. Halleyova kometa, stejně jako mnoho komet, je blok ledu, v tomto případě o průměru několika kilometrů. Oběhne slunce v intervalu 75,5 let a jako všechny komety, je snadné ji sledovat pomocí Keplerových rovnic. Komety vycházejí na východě a jsou viditelné delší dobu. S hypotézou komety však existuje několik problémů.

První problém je sociologický. V tomto období historie (až do středověku), byly komety považovány za předzvěst zkázy a ničení, což je pravý opak dobré zvěsti. To bylo částečně kvůli chování komet. V dávných dobách byly vnímány tak, že pronikají do oblohy nedbaje vysokého pořádku a opakujících se mechanických pohybů nebes. Všemohoucí Bůh se sice mohl rozhodnout použít neblahé znamení i pro narození Krista. On podle všeho může dělat, co se mu zlíbí. Ale pokud bylo účelem Hvězdy sdělit lidem něco šťastného, kometa se zdá být nepravděpodobnou volbou.

Větší problém je, že v roce 3 nebo 2 př.n.l. se pravděpodobně žádné komety neobjevily. Několik civilizací udržovalo záznamy takových jevů, zejména Číňané. Tyto záznamy se dochovaly do dnešních dnů a žádné komety v těchto letech zaznamenány nejsou.

A konečně, kometa je zřejmou událostí. Každý by jí viděl. Herodes by se nemusel ptát mudrců, kdy se něco takového objevilo. Biblická Hvězda velmi pravděpodobně nebyla kometa.

A co nova? Nova je explodující hvězda. Nova se náhle objeví v okamžiku, je dlouho viditelná, vychází na východě jako ostatní hvězdy a může být velkolepá. Ale žádná se v historických záznamech tohoto období neobjevuje.

NovaA podobně jako kometa, nova je nápadná. Mnozí z nás byli na místech jako jsou vysoké hory nebo poušť, daleko od moderního umělého světla (astronomové to nazývají "světelné znečištění"). Žasneme nad tím, jak jasně vidíme nebesa v takových podmínkách. Za příznivého počasí tomu tak bylo v Jeruzalémě každou noc. Obyčejní lidé znali mnohem lépe noční oblohu než ji známe my dnes. Kdyby se náhle objevila nova, téměř všichni by o tom věděli. Herodes by se nemusel ptát mudrců, kdy se objevila. Pokud byla Hvězda skutečnou astronomickou událost, velmi pravděpodobně to nebyla nova.

Co zbývá? Jestli Hvězda nebyla jedním z velkolepých astronomických jevů, které jsme již prozkoumali, co nám tedy ještě zbývá? Biblická kvalifikace číslo 6 – to, že se Herodes musel zeptat, kdy se Hvězda objevila – je důležitým vodítkem. Kdykoliv se můžeme podívat nahoru a vidět planety a hvězdy. Taková je podstata věcí na obloze. Patrně někdo mohl vidět Hvězdu aniž by si to uvědomil. Herodes o ni nevěděl. Mudrci mu to museli vysvětlit. Ale jakmile byla Hvězda označena, celý Jeruzalém byl rozrušen a Herodes se pustil do vraždychtivé akce. Rozumná hypotéza je, že Hvězda musela být nějaká běžná věc na noční obloze, která byla pozoruhodná až po vysvětlení.

Stalo se něco zajímavého na běžné noční obloze nad Blízkým východem v roce 3 nebo 2 př.n.l.?

Ano, skutečně, stalo se.


Pokračovat... Hvězdný tanec

 
Home Top
Home | Top